virologie

virologie, samostatný věd. obor, pův. součást mikrobiologie, zabývající se studiem virů a nemocemi, které způsobují. Za zakladatele v. jsou považováni D. I. Ivanovskij, který 1892 popsal virus tabákové mozaiky, F. A. J. Loeffler (1852-1915) a P. Prosch (1860-1928), kteří 1898 popsali virus slintavky a kulhavky skotu. Závislost reprodukčního cyklu virů na hostitelské buňce limitovala rozvoj oboru do doby, než byl 1931 použit kuřecí zárodek k množení virů. Převrat ve v. nastal 1949 zavedením buněčných kultur, jež umožnily studovat viry mimo hostitelský organismus. Souč. v. disponuje metodami umožňujícími stanovit molekulární vlastnosti virů. Její součástí je ochrana proti nákaze a stanovení epidemiologických a ekologických vztahů, vývoje příznaků nákazy, průběhu onemocnění a reakce organismu na infekci.