vigilance

vigilance [lat.] a) bdělý stav vědomí charakterizovaný připraveností a pohotovostí k určité činnosti (jednání), spojovaný nejčastěji s pozorností (v. jako předpoklad vzniku a působení pozornosti); bdělost; b) bdělé očekávání řídce a nepravidelně se vyskytujících signálů, které se liší jen nepatrně od podnětů, jež nemají pro vykonávanou činnost žádný význam.


zpět