vid slovesný
vid, v. slovesný, aspekt - mluvnická (lexikálně gramatická) kategorie slovesa (slovanských jaz.) vyjadřující časovou stránku slovesného děje, jeho dokonavost (událost) či nedokonavost (průběh). Dokonavá slovesa (perfektiva) vyjadřují děj ukončený (sednout, posbírat), nedokonavá (imperfektiva) děj v jeho průběhu (sedět, sbírat). V souvislosti s v. se rozlišují slovesa okamžitá (momentální - sednout) a trvací (durativní - seděl, šel), dále nenásobená (sednout, sedět) a násobená (sbírat, posbírat); uvnitř násobených se rozlišují opětovací (iterativa - sedat) a opakovací (frekventativa - sedávat). Některá slovesa jsou obouvidová (obětovat, věnovat). - Užívání v. v češtině nahrazuje do určité míry zánik minulých časů aoristu a imperfekta a vyjadřuje časové odstíny při tvoření budoucího času (futurum jednoduché - napíšu, futurum složené - budu psát). V.t. vid lékařství.
