veslařství
veslařství, veslování - pohánění člunu vesly. Slouží jako jednoduchý způsob dopravy po vodě, k zábavě a rekreaci, na speciálních veslařských člunech se pěstuje jako vodní sport. Sport. veslařské soutěže pořádány již ve starověkém Egyptě, Řecku a Číně, první závody v Evropě ve 14.st. (závody gondol v Benátkách 1315). Moderní v. se pěstovalo od 18.st. zejm. ve Velké Británii (první velká regata na Temži 1775), odkud se rozšířilo v 19.st.; 1892 zal. Mez. veslařská federace (FISA). - U nás první závody konány 1845 v Praze. 1895 poprvé pořádán Jarní skulérský závod Rösslera-Ořovského, 1910 Primátorské osmy. 1868 zal. první veslařský klub Vltavan, 1884 Ustřední jednota veslařů v Čechách, přejmenovaná 1908 na Svaz č. veslařských klubů a 1920 na Svaz veslařů ČSR. - Ve v. závodí muži a ženy odděleně; závody se konají na tratích pro muže 2 km a pro ženy 1 km dlouhých, rozdělených na dráhy široké 12,5 m a vyznačených bójkami; rozměry a profily lodí i vesel nejsou omezeny. Soutěže se konají buď na párových (veslař ovládá dvě vesla), nebo nepárových člunech (veslař ovládá jedno veslo). Do první kategorie patří skif, dvojskif, párová čtyřka bez kormidelníka a s kormidelníkem, do druhé dvojka a čtyřka s kormidelníkem a bez kormidelníka a osma (s kormidelníkem); párové disciplíny se ozn. jako skulérské. Soutěže mužů se konají v souč. době na skifech, dvojskifech, párových čtyřkách, dvojkách a čtyřkách s kormidelníkem a bez kormidelníka a na osmách; soutěže žen na skifech, dvojskifech, párových čtyřkách, dvojkách bez kormidelnice, čtyřkách s kormidelnicí a na osmách. K hl. mez. soutěžím patří OH (na programu od 1896, poprvé konány 1900, ženy poprvé 1976), MS (mužů od 1962, žen od 1974) a ME (mužů od 1893, žen od 1954); od 1974 se ME nekonají, pořádají se pouze MS, a to každý rok s výjimkou roku olympijského.
