velkomoravské výtvarné umění
velkomoravské výtvarné umění, první slohově stabilizovaný výtv. projev u Slovanů, vyrůstající z podunajské kult. předchozích epoch, provinciálně řím. a avarsko-slovanské. Doprovází a odráží přechod od kmenového zřízení na stupni voj. demokracie v raně feud. stát. Tento proces byl urychlen přijetím křesťanství vládnoucí vrstvou zač. 9.st. Výtv. umění zahrnuje složku monumentální (kamenná círk. arch., nástěnná malba) a užitou (zlatnictví, kovářství). Z arch. se zachovalo jen základové zdivo anebo druhotný zásyp základových rýh a náhodné zlomky detailů, nástěnné malby jen ve fragmentech, zachycujících geom. ornament a části figur. Chrámové typy zahrnují baziliku (Mikulčice III, Bratislava-Hrad), jednolodí s půlkruhovou protaženou apsidou (Uh. Hradiště-Staré Město, Na Valách, Na Špitálkách - zde s nartexem), centrálu dvou forem (s výklenky v síle zdiva - Mikulčice IX, rotundu s jednou nebo dvěma apsidami - Uh. Hradiště-Staré Město, sv. Michal, Mikulčice VI), komplikovaný útvar spojených kostelů v Uh. Hradišti-Sadech a jednolodí s pravoúhlým kněžištěm (Modrá u Velehradu, Mikulčice II, V), jež je typem záp. misijního kostela (salcburská oblast), vycházejícím z předbonifácovského typu inzulárního; pronikl k nám zač. 9.st. Ostatní typy navazují na pozdně ant. útvary adriatické oblasti (Aquileia, Dalmácie) a dolního Podunají (Bulharsko). K ant. poukazuje ještě i stav. technika (cihlová moučka vmísená do malty) i zachovaný detail (např. krytina). Zlomky nástěnných maleb jsou provedeny v tech. freskové i al secco. Z dochovaného zlomku hlavy anděla z Uh. Hradiště-Sadů lze rámcově soudit na jihoevr. původ malíře (senzuální helenizující pojetí). Ženský šperk (náušnice, prsteny) rozvíjí ve zlatě a stříbře ant. drátkové tech. (granulace, filigrán, inkrustace) známé v Podunají. Bojovnická výstroj z litého bronzu nebo plátováním či tauzováním zdobeného kovářsky zpracovaného železa spojuje formy pozdní avarské doby (8.st.) s formami franskými a karolínskými. Vzniká tak nejvl. projev v. u., svérázný synkretický zlatnický lokální styl. V. v. u. trvalo zhruba jedno st. - od zač. 9. do zač. 10.st. - a tak nebylo možno, aby se tento vznikající lokální styl plně rozvinul a stabilizoval. V. v. u. se šířilo do Čech a Malopolska (typ rotundy, šperk, bojovnická výstroj). Profánní arch. užívá nadále srubové stavby, rozvíjejí se různé typy hradišť jako středisek správy a výroby.
