vates
vates [lat., věštec, hadač, prorok] 1. v círk. hierarchii starověkých Keltů nižší kněžská vrstva, činná především při náb. rituálu; 2. v ant. Řecku entuztastickývizionář,v Říměvěštecprorokující v extázi (výroky v. v podobě básně, carmen). V lit. teorii K. Wolfsekehlse (1869-1948) hraje určitou roli představa básníka pojatého jako vates.
