valvasoři
valvasoři [it.< fr.], ve středověké Itálii (zejm. v sev.) a v některých dalších románských oblastech záp. Evropy (zejm. Provence) ozn. pro vazaly, kteří nebyli bezprostředně podřízeni králům, ale jiným vazalům; dělili se na vyšší - valvasory, a nižší - valvassiny, vazaly valvasorů. Valvasor byl většinou leníkem hraběte, vévody nebo markraběte, zastával často úřad kapitána města a patřil ke vznikající svobodné šlechtě; valvassino byl obvykle neurozený leník bez záruky na dědičnou držbu. Císař Konrád II. využíval v. pro upevnění své svrchované moci; 1037 vyhlásil dědičnost lén pro valvassiny.
