valdenství
valdenství, jedna z forem středověkého kacířství, formující se koncem 12.st. v městském prostředí Burgundska, Provence a sev. Itálie (lyonští chudí, lombardští chudí). Valdenští vycházeli z požadavku naprosté chudoby a obecné závaznosti evangelia; kladli důraz zejm. na Nový zákon, odmítali institucionální církev, žádali demokratizaci církve a svobodu kázání i pro laiky. 1179 byli odmítnuti na 3. lateránském koncilu, 1184 exkomunikováni. 1205-18 bylo hnutí rozštěpeno v důsledku radikalismu lombardských chudých; od 1210 se jejich útočištěm před pronásledováním inkvizicí staly zejm. Kottické Alpy. Proti v. působila zejm. ve městech inkvizice dominikánského a minoritského řádu. V Čechách se v. poprvé výrazněji projevilo v 1.pol. 14.st. na Jindřichohradecku, ovlivnilo počátky husitství a spolupodílelo se i na zrodu jednoty bratrské. Evr. reformace navazovala na v. zejm. v hnutí novokřtěnců. Zbytky valdenských v alpských údolích přijaly v 16.st. protestantismus. Dnes tvoří evang. církev presbyteriánského charakteru a její příslušníci žijí zejm. v Itálii, Lat. Americe a USA. V.t. Valdo Petr.
