výpověď
výpověď 1. a) právo procesní sdělení o průběhu nebo jiných okolnostech události, která je předmětem řízení před státním orgánem, adresované tomuto orgánu; podle postavení vypovídající osoby se rozlišuje v. svědecká, obviněného, obžalovaného, účastníka řízení, podezřelého atd.; b) právo mez . výpověď smlouvy (vystoupení ze smlouvy) je jedním ze způsobů ukončení platnosti mez. smlouvy na zákl. projevu vůle jedné ze stran; c) právo prac . viz výpověď pracovního poměru; 2. jaz . v některých syntaktických koncepcích nejmenší intonačně (nebo interpunkčně) uzavřená jednotka promluvy. Má formu věty (která se pak definuje jako jednotka gramaticky strukturovaná), nebo formu nevětnou (pak plní svou funkci jen díky kontextu nebo situaci).
