výběr
výběr, selekce 1. biol . rozdílná reprodukce jedinců s rozdílnými genotypy, která vede ke změnám v genových a genotypových frekvencích v populaci. Přírodní v. (přirozený v.), jehož působení vysvětlil Ch. R. Darwin, je založen na účinnějším přežívání (účinnější reprodukci) genotypů lépe adaptovaných na dané podmínky prostředí (pozitivní v.) a na nižší pravděpodobnosti přežití a menší rozmnožovací aktivitě hůře adaptovaných genotypů (negativní v.). Umělý v. je pozitivní či negativní v. prováděný člověkem, ať už záměrně či nezáměrně, s cílem získat organismy s žádanou skladbou vlastností; je jednou ze zákl. šlechtitelských metod. Nepřímý v. je umělý v. jedinců s určitým výhodným znakem, který je v korelaci s výskytem jiného znaku. Opakovaný v. je v. prováděný opakovaně po řadu generací. V. podle potomstva je v. rodičovských jedinců na základě rozboru vlastností jejich potomstva. V. simultánní je v. prováděný současně na několik znaků. V. tandemový se provádí postupně na několik znaků. Zpětný v. (rekurentní v.) ve šlechtitelství znamená v. individuálních potomstev podle testovacího křížení na kombinační schopnost; 2. sociol . a psychol . metoda, při níž se usuzuje o určitém souboru jednotek (zákl. soubor) na zákl. informací o souboru jednotek, který byl z něho určitým způsobem vybrán (výběrový soubor, vzorek). Pod pojem výběrové metody zkoumání se zahrnuje a) vlastní výběr reprezentativního vzorku; b) zjištění sledovaných znaků u vybraných jednotek; c) usuzování o zákl. souboru na zákl. výběrových údajů. Při výběru vzorku z populace je možno užít různých technik. V podstatě se rozdělují na techniky záměrného v. a techniky náhodného v. Náhodný v. nepodléhá subj. momentům při v., jeho předností je to, že umožňuje použít poznatky počtu pravděpodobnosti při kvantitativním zhodnocování přesnosti a spolehlivosti úsudků z vybraných údajů o populaci. Z nejvýzn. variant náhodného v. se využívají při sociol. výzkumech zejm.: jednoduchý náhodný výběr, oblastní výběr, vícestupňový výběr a výběr skupin.
