válečný komunismus
válečný komunismus, politika sov. státu od léta 1918 do jara 1921 v období zahr. voj. intervence, obč. války a hosp. rozvratu. Hl. úkolem politiky v. k. bylo mobilizovat všechny zdroje země pro potřeby fronty a udržet moc sovětů. Sov. moc převzala do svých rukou kromě velkého prům., který byl znárodněn dříve, střední prům. a většinu malého průmyslu. Řízení prům. bylo mimořádně přísně centralizováno a soustředěno v ústředních orgánech. Válečné výdaje byly krvty inflační emisí peněz. K ochraně děl. třídy byl zaveden systém spotřebních knížek a výplata mezd v naturáliích. Rolníci byli povinni odvádět všechny přebytky státu. Ekon. vztahy mezi m. a vesnicí byly nahrazeny administrativně řízenou naturální směnou. Byl zakázán soukromý obch. s obilím a jinými předměty zákl. potřeby. Byla zavedena všeob. prac. povinnost. - V. k. byl vynucenou dočasnou politikou sov. státu a nelze ho považovat za teor. koncepci social. ekonomiky. Po likvidaci zahr. intervence a po skončení obč. války nutnost v. k. pominula. Sov. stát přešel 1921 na NEP (novou ekon. politiku).
