unitární teorie pole
unitární teorie pole, obecná teorie pole - teorie A. Einsteina, který se pokusil o překonání rozdílu mezi elmag. a gravitačním polem, který mu protiřečil předpokládané ,,harmonii světa". Protože ani obecná teor. relativity nedovoluje najít relativistickou teorii pro libovolné pole, chtěl sestrojit u. t. p. pomocí geom. konstrukcí. Přestože se jeho mnohaleté úsilí nesetkalo s jednoznačným a obecně přijatým výsledkem, byla jeho práce z fyz. i filoz. hlediska plodná. V pozadí tohoto pokusu byla Einsteinova snaha (opírající se o nejlepší tradice evr. racionalismu a kauzálního myšlení) o nalezení koncepce, která by postihovala celou stavbu světa a byla širší než obecná teorie relativity. Objevy fyz. elementárních částic dnes k takové obecné teorii ukazují, ale ta se vyvíjí z kvantových představ, z mikrostruktury bytí a nikoli z geom. makroskopického světa. V novějším pojetí se u. t. p. rozumí jednotná teorie všech polí a jejich interakcí (gravitační, slabá, elmag. a silná interakce). V souč. (1986) žádná úspěšná u. t. p. neexistuje; byla vytvořena pouze tzv. teorie elektroslabých interakcí, sjednocující elmag. a slabé interakce, za kterou byla 1979 udělena Nob.c. za fyziku (S. L. Glashow, A. Salam, S. Weinberg).
