umělecké kovářství
umělecké kovářství, od doby železné obor užitého um. zal. na rukodílném tváření kujného železa. Užívá tradiční nářadí a formování materiálu zejména za tepla (kování, tordování, stáčení ploch, střih, nýtování, sváření, rýhování, ražba). Při výzdobě luxusních předmětů od pravěku po raný středověk uplatnilo i tech. ostatních řemesel (leptání, plátování, tausie, inkrustace). Význ. jsou výrobky stav. u. k., vytvářené v spolupráci se zámečnictvím (mříže, zejm. oken, vrat, kašen) a výroba speciálního kování dveří a jiných předmětů.