umělecká řemesla

umělecká řemesla, rukodělná výroba předmětů praktické potřeby, u nichž je um. forma vedle užitkové funkce význ. funkcí výrobku. V dnešní době jsou u. ř. vrcholným projevem užitého um., zahrnující rukodílné výrobky zpracované převážně jedním tvůrcem, který je často též autorem návrhu a ve své tvorbě spojuje výtv. i tech. mistrovství. U. ř. patří k nejst. výtv. projevům člověka; do konce středověku se odlišovala od monumentálního um. především charakterem svých výrobků; od renesance, kdy došlo ke vzniku prvních um. akademií pro odb. přípravu výtv. umělců, též prac. metodou, která zůstala nadále založena především na rukodělné dovednosti; během 17.st. přešla většina evr. cechovně organizované uměleckořemeslné maloprodukce, při níž byl výr. proces převážně dílem jedné osoby, na manufakturní a později tovární prům. velkovýrobu. Um. řemeslo, které bylo ve všech význ. odvětvích (textil, sklářství, keramika) postupně vytlačeno um. průmyslem, bylo na konci 19. a zač. 20.st. zčásti obrozeno zásluhou hnutí a sdružení výtv. teoretiků a umělců (Arts and Crafts, Artěl, Wiener Werkstätte), jež prosazovala myšlenky o nenahraditelnosti rukodělných originálů prům. výrobkem, a to nejen z důvodů větší osobitosti a reprezentativnosti těchto děl, ale i z důvodů vyplývajících z povahy uměleckořemeslné práce určitých odvětví (zlatnictví, šperkařství). V.t. cínařství; fajáns; nábytek; porcelán; sklo; textilní umění; umělecké kovářství; užité umění.