ultramontanismus

ultramontanismus, círk. polit. snahy (zejm. v 19.st.) v římkat. církvi, usilující o obnovení papežské světovlády s centrem moci v Římě. Hist. kořeny u. sahají do 15.st. (snaha o obnovu prestiže papežského trůnu), v 16.st. byli stoupenci u. jezuité. Přestože se zákl. vize u. v 19.st. (vytvoření konglomerátu monarchistických států spojených autoritou papeže) nenaplnila, bylo na vatikánském koncilu 1870 dosaženo vyhlášení dogmatu o neomylnosti papeže ve věcech náb. a víry a potvrzení dokumentu Syllabus seu collectio errorum modernorum , vydaného 1864 papežem Piem IX. (seznam 80 omylů či "bludů" současné doby, mj. těch, jež podrývají oficiální učení kat. církve a autoritu papeže). - Opakem u. byl galikanismus a zejm. episkopalismus, který usiloval o převahu círk. koncilu nad pravomocí papeže.