turkický kaganát
turkický kaganát, raně feud. stát ve stř. Asii vytvořený svazem turkických kmenů; sehrál význ. roli při etnické konsolidaci turkických kmenů Eurasie. 460 byl jeden z hunských kmenů (Ašinové) podroben Žuanžuany a přestěhován z vých. Turkestánu na Altaj; zde vznikl svaz kmenů, které si říkaly Türk. 545 porazily ujgurské kmeny a 551 Žuanžuany. Vůdce Bumyn (†551) se prohlásil vládcem - kaganem. Do 555 si t. k. podrobil všechny místní kmeny včetně Kitanů a jenisejských Kirgizů i čín. státy Čou a Ťi. Ve spojenectví s Byzancí začal t. k. válku proti Persii o kontrolu nad hedvábnou cestou. 576 dobyt Bospor (Kerč), 581 Chersones. V pol. 6.st. se začaly formovat raně feud. vztahy. Růst vlivu aristokracie a aktivita čín. státu Suej vedly k rozpadu t. k. na vých. a záp. kaganát. Vých. byl do 630 samostatný, 630-681 okupován Číňany, po obnovení nezávislosti krátkodobá expanze (712-713 porážka od Arabů u Samarkandu). Po smrti Tonjukuka, Kültegina a Bilge-chána se východní t. k. v 1.pol. 8.st. rozpadl na drobné úděly, připojené v 8.st. k ujgurskému chanátu. V záp. kaganátu probíhaly v 1.pol. 7.st. boje o následnictví. 658-659 obsazen čín. vojskem, 704-740 opět samostatný. Vnitřní rozpory a útoky zvenčí vedly k jeho zániku.
