tunika
tunika [-ny-, lat.] 1. řím. spodní mužský i ženský oděv pův. bez rukávů, zhotovovaný z nebarevné vlny, později též z jemného plátna, s delšími rukávy, přepásaný a podkasaný; rozlišován barvou a délkou, např. ženy nosily delší t. Obdoba řec. chitónu; 2. bot . tunica , plášť - primární meristém v obvodové části vzrostného vrcholu stonku rostlin.
