urim
urim [hebr.], obyč. ve spojení s tumim - předmět (kamínek, tyčinka, šíp) nošený ve starověku v náprsníku roucha izraelským veleknězem při vstupu do svatyně. Prostřednictvím u. a tumim poznával velekněz ve složitějších případech údajně boží vůli (podle některých badatelů šlo o ploché kamínky na jedné straně černé, na druhé bílé; padla-li při losování černá strana u obou kamenů, znamenalo to zápornou odpověď, a naopak; byla-li jedna strana černá a druhá bílá, byla odpověď odepřena). Někteří vykladači tlumočí u. jako vinu, tumim jako nevinnost, jiní pokládají naopak u. za světlo a tumim za tmu (smrt a život, ne a ano). V poexilové éře již u. a tumim nejsou uváděny. V.t. efod.
