tulejka

tulejka [fr.], objímka nebo krátká trubka, do níž se upevňuje násada některých nástrojů (lopaty, vidle). V pravěku tak byla přichycována topůrka i u seker a motyk, pokud neměly násadní otvory. V pozdějším vývoji duté kovové zakončení hrotu nebo čepele chladné zbraně, kuželovitého nebo válcovitého tvaru, které sloužilo k upevnění dřevěného držadla (násady, ratiště) na zbraň.


zpět