triangulace obecně
triangulace [lat.], určování polohy důl. měřických bodů na zemském povrchu zaměřováním trojúhelníkové (trigonometrické) sítě. Astr. měřením se určují zeměpisné souřadnice alespoň jednoho bodu trigonometrické sítě a azimut alespoň jedné z něho vycházející strany sítě. Dále se síť zaměřuje úhlově (měří se vodorovné úhly nebo směry v síti - stanovuje se tvar sítě) a délkově (zaměří se alespoň jedna geod. základna, a tím se stanoví délkový rozměr sítě). T. slouží k účelům mapovacím, k vytyčování velkých vzdáleností na zemském povrchu. Měření se redukují z topograf. povrchu Země na náhradní (referenční) elipsoid a vyrovnávají se metodou nejmenších čtverců. Kosmická (družicová) t. využívá jako pomocné cíle umělé družice Země, které se zaměřují opticky, laserově nebo pomocí Dopplerova jevu.
