trhací nálož
trhací nálož, hor . trhavina válcového tvaru, která se vkládá do vývrtu a výbuchem rozpojuje horninu. Podle tvaru jsou t. n. táhlé a soustředěné; podle umístění uzavřené, polouzavřené a neuzavřené; podle účinku vnitřní nebo vnější, popř. podle směrování účinku usměrněné (kumulativní) a neusměrněné, kdy je účinek ve všech směrech přibližně stejný.
