travé
travé [fr.], arch. a) klenební pole; samostatně zaklenutá prostorová jed., vymezená obvykle čtveřicí podpor a v klenbě často pasy, zpravidla vícekrát opakovaná. Podle druhu kleneb jsou jednotlivá travé více nebo méně patrná. V.t. křížení; b) úsek stavitelských konstrukcí opakující se v řadě vedle sebe nebo nad sebou (řada sloupů, oken).
