trasa
trasa [fr.] 1. dráha, trať, cesta; přeneseně směr; 2. stav. prostorová čára tvořená spojnicí středů povrchu koruny v jednotlivých příčných řezech tělesa stavby, zpravidla komunikace. Vertikální průmět do vodorovné roviny (situace) je osa stavby, horizontální průmět t. do svislé roviny (podélného řezu) je niveleta.