transfekce
transfekce [lat.], virologie původně umělá infekce bakteriální buňky nebo protoplastu izolovanou fágovou, popř. virovou nukleovou kys. (DNA nebo RNA), jejímž výsledkem je umělý přenos genet. informace, vyjádřený zpravidla tvorbou virových částic; v souč. rovněž a) umělý přenos DNA izolované z živoč. buněk infikovaných viry, jež včleňují virovou informaci do hostitelské DNA; b) umělý přenos DNA z neinfikovaných buněk obsahujících např. nádorovou informaci (onkogen); c) obecně přenos úseků DNA molekulárně klonovaných. - Výsledkem t. DNA do vhodné buňky je exprese (vyjádření) vlastností touto DNA kódovaných, např. tvorba infekčních virových částic nebo jen některých virových bílkovin, nádorová transformace.
