trácké výtvarné umění
trácké výtvarné umění, výtv. projev tráckých kmenů, které v 2.pol. 2.tis. př.n.l. osídlily Balkánský poloostrov na vých. od řek Moravy a Vardatu. Od zač. se t. v. u. rozvíjelo pod vlivem maloasijských vzorů, od 1.tis. př.n.l. přijímalo i vlivy mykénské (kupolové hroby) a později řec. klas. kultury a souběžně po celou dobu svého dalšího trvání bylo ovlivňováno kult. stepních kmenů, zejm. Skytů, a um. perské říše. Max. rozkvět t. v. u. spadá do 4.st. př.n.l.; za makedonské vlády se t. v. u. stalo součástí helénistického světa, později přejalo zejm. prostřednictvím tráckého kmene Dáků, který obýval sev. území (dnešní Rumunsko), podněty keltského um. a dožívalo jako provinciální řím. um. Pro t. v. u. je charakteristická statičnost (na rozdíl od skytského um.), expresivita a um. postup rozkladu přír. tvarů v zákl. prvky jejich struktury (odlišný od ideálů řec. um.). Těžištěm t. v. u. bylo um. řemeslo, zvl. šperk, kultovní předměty a dekorativní součásti koňských postrojů s figurálními výjevy (zvěrné motivy - medvěd, vlk, kůň, gryf) a expresívním ornamentem, vznikajícím rozkladem zvířecí formy; převládal nízký reliéf s rytými a gravírovanými liniemi a s důrazem na detail (podobně jako sarmatské um. akcentující detail barevnosti emailu a drahých kamenů); vrcholná díla t. v. u. směřovala k monumentalitě překračující meze zvěrného stylu.
