frustrační tolerance
frustrační tolerance, psychol. schopnost odolávat frustraci bez vážnějších výkyvů psychofyziologické rovnováhy a bez vážnějších následků na duševním zdraví jednotlivce. Jako individuální charakteristika udává práh frustrační únosnosti, který závisí na řadě dispozičních faktorů a nad nímž se ftustrace stává subjektivně patogenním činitelem. Odtud frustrační práh, laťka.
