termodiluce
termodiluce [-dy-, řec. + lat.], zdrav . tech . indikátorová metoda pro měření průtoku krve určitým orgánem. Před orgán, v kterém se bude průtok měřit, se rychle vstříkne známé množství fyziol. roztoku ochlazeného na známou teplotu. Indikátorem je teplo, které by bylo třeba dodat, aby roztok měl stejnou teplotu jako krev. Za předpokladu, že dojde k dokonalému promíšení fyziol. roztoku a krve, registruje se průběh teploty za orgánem, v němž se zjišťuje průtok. Takto získaná křivka se nazývá diluční. Průtok orgánem je nepřímo úměrný ploše pod diluční křivkou. Výhoda t. je v tom, že měření se dá mnohokrát opakovat a není pro vyšetřovaného náročné. Výpočet průtoku se dá automatizovat, měření teploty se dá provádět pomocí termistoru. Nevýhodou metody je její nepřesnost, daná zejm. nedokonalým promíšením krve s indikátorem. T. se používá v kardiologii na jednotkách intenzívní péce.
