tereziánské reformy
tereziánské reformy, souhrnné označení pro hosp.správní, politickosprávní, soudní a školské reformy za vlády Marie Terezie (1740-80). Rozsáhlá reformní činnost tereziánského období byla podnícena válečnými neúspěchy Rakouska (války o dědictví rakouské), které odhalily vnitřní slabost monarchie a podstatně urychlily její vnitřní ekon. a soc. přerod. Byla zahájena zásadní reorganizací stát. správy; její centralizace a byrokratizace byla doprovázena sloučením politické a finanční agendy a osamostatněním agendy soudní, spojené dosud s polit. 1749 byla zrušena č. a rak. zemská kancelář a místo nich zřízeny nové centrální úřady, directorium in publicis et cameralibus (jeho polit. agendu převzala 1762 tzv. č.-rak. dvorská kancelář) a nejvyšší soudní úřad (Oberste Justizstelle). Polit. a komorní správu v jednotlivých zemích převzaly nové zemské úřady, tzv. reprezentace a komory; dosavadní úřad král. místodržitelství byl zrušen. 1763 byla zemská správa v Čechách revidována a bylo zřízeno gubernium v čele s nejvyšším purkrabím (na Moravě od 1774, spravované zemským hejtmanem). 1748 až 1751 reorganizováno krajské zřízení (počet krajů rozšířen na 16, do čela kr. správy dosazen vládou placený kr. hejtman). Tereziánské správní reformy omezily vliv stavů na zemskou samosprávu a vedly k vytvoření byrokratického, na stavech nezávislého aparátu. Rovněž berní a voj. záležitosti byly po schválení tzv. decenálního berního recesu (1748) vyňaty z kompetence nejvyšších zemských úředníků a svěřeny tzv. zemským deputacím, podléhajícím dvorské komisi ve Vídni. - Ztráta Slezska a špatný fin. stav monarchie nutil vládu k progresívnější ekonomické politice, kterou teoreticky opírala o ekon. zásady merkantilismu, resp. kameralismu (J. H. G. Justi, J. Sonnenfels) a později fyziokratismu. Vedle berní reformy (tereziánský katastr) přistoupil tereziánský stát k intenzívnějším zásahům do hosp. podnikání; cílem bylo vytvoření podmínek pro rozvoj výroby a obchodu (jednotný systém měr a vah 1754, zavedení zlatkové měny 1750, odstranění vnitřních cel 1775). Uspěšnou realizaci hosp. záměrů mělo zajistit zřízení pevného systému hosp. úřadů (vrchní komerční kolegium, komerční koncesy a manufakturní kolegia). Cílům hosp. politiky byly podřízeny i reformy v jiných oblastech. Zákonem z 1774 byl upraven systém zákl. školství v monarchii (tzv. triviální, hlavní a normální školy) a zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let. K praktickému zaměření studia směřovaly reformy studijní náplně univerzit a gymnázií (nový studijní řád z 1775). Reformní zásahy státu si postupně vynutila i prohlubující se krize robotně nevolnického systému (robotní patent 1775, raabizace). - Odpor konzervativní šlechty však způsobil, že reformní iniciativa tereziánského státu přinesla jen dílčí výsledky. Důsledněji byly státně reformní snahy osvícenského absolutismu prosazeny teprve za vlády Josefa II. V.t. josefinismus.
