tera
tera [jap.], buddhistický chrám, postavený zpravidla na vyvýšeninách nebo pahorcích. K šíření buddhismu se v Japonsku nařizovalo stavět chrámy v každé provincii, často v blízkosti šintoistických svatyň. V hl. městě byl centrální chrám (skupina chrámů), kterému byly provinční chrámy podřízeny. Ve středověku se stavěly smíšené šintoisticko-buddhistické chrámy jako výsledek synkretismu obou náb. proudů.
