teorie informace
teorie informace, systematický soubor poznatků o zákonitostech přenosu a zpracování informací; v užším pojetí dílčí disciplína kyb., která jako teorie dynamických systémů studuje rovněž informační procesy s těmito systémy spjaté. T. i. byla vytvořena koncem 40. let 20.st. R. A. Fisherem, C. E. Shannonem a N. Wienerem na základech položených D. Gaborem, V. A. Kotělnikovem, mat. prací A. N. Kolmogorova a dalších; zvlášť význ. roli sehrála Shannonova práce Matematická teorie komunikace (1948). Zákonitosti a pojmy, které t. i. odhalila a formulovala, využívají nejrůznější vědní obory pracující především s pojmem informační hodnota, a to jak v obj. smyslu (exaktní míra informace vyjádřená v bitech), tak v subj. smyslu (individuální působnost informace daná zaměřeností jejího příjemce). Vlastní pojem informace vyšel z požadavků sděl. tech., k jejímž hl. úkolům patři spolehlivé a ekon. předávání daného množství určitých znaků příslušným sdělovacím kanálem. Z kyb. hlediska jsou informace a informační procesy srozumitelné pouze v souvislosti s kyb. systémy, mezi nimiž existují informační vazby. Přestože informační procesy jsou vázány na procesy materiální a energetické, představují samostatnou kvalitu a nemohou být na tyto procesy redukovány. Informace se někdy ztotožňuje s pojmem negativní entropie, tj. s mírou uspořádanosti soustavy jakéhokoli druhu, jež je dána vývojovým stupněm soustavy, což souvisí s odrazem a autoorganizací. Ideal. přístup odtrhuje informaci od obj. mater. obsahu a chápe ji buď jako separovanou duchovní entitu, nebo jako pouhý prožitek subjektu. Ve skutečnosti však nelze informaci oddělit od jejího hmotného nositele, ať je jím tech. médium, organismus nebo společnost. Nejčastější obj. ideal. interpretace definuje informaci jako ryze duchovní fenomén ve smyslu platónské ideje, resp. jako fenomén, který se vztahuje pouze k lidskému vědomí bez souvislosti s odrazem reality a který je nezávislý na hmotě, energii, prostoru a čase. Kyb. pozitivismus chápe informaci jako ,,třetí hodnotu" vedle hmoty a vědomí; informace zde má výlučně mat. povahu, nemá obj., ale subj. charakter. Skutečnost, že informace není fyz. objekt, látka či energie, však neposkytuje žádný argument pro konstituci ,,třetí oblasti bytí" vedle oblasti mater. a ideální, ovšem na úrovni přírodovědeckého obrazu světa vyjadřuje pojem informace vedle látkově substrátového a energetického aspektu třetí podstatný strukturně informační aspekt hmoty. - V biol. se t. i. nejčastěji využívá např. při automat. zpracovávání fyziol. dat, při vypracovávání biokybernetických modelů a v automatizované diagnostice nemocí. Schopnost využít vnitřní, tj. genet. informace k vytváření vlastní organizace odlišuje živé systémy od systémů neživých.
