teorie elit
teorie elit, filozoficko-sociol. koncepce o zvl. poslání a výjimečné společenskopolit. a intelektuální aktivitě elit, tj. nepočetných privilegovaných vrstev spol., a pasivitě ostatních, zejm. lid. mas. T. e. se rozšířily zvl. v epoše imper. a jsou zaměřeny hl. proti děl. třídě a jejímu hist. poslání. T. e. se liší způsobem zdůvodňování elit: biol. teorie, zdůrazňující biol., především genetické znaky, rozdělují lidi na vynikající a průměrné, plnohodnotné a méněcenné; psychol. teorie vyzdvihují duševní kvality zakládající výjimečnost jedněch a zaostalost druhých; psychoanalytické teorie vyvozují elity z různé schopnosti sublimovat pudovou energii a ze sklonů k dominanci; sociálně psychol. teorie vycházejí z rozdílů psychol. a spol. podmínek utváření osobnosti a charakteru; technokratické teorie akcentují organizátorské schopnosti a zvláštní postavení vedoucích v ,,technostruktuře"; scientokratické teorie absolutizují úlohu vědy a vědců v tzv. postindustriální spol. V revizionistických teoriích vystupují jako elita různé skupiny inteligence. Všechny tyto teorie vycházejí z předpokladu takové přirozené nerovnosti lidí, která předurčuje nevyhnutelně dělení spol. na elitu a masu a činí z elity hl. faktor spol. pokroku. Odtud vyplývá domnělá oprávněnost nadvlády jedněch nad druhými.
