teologie mrtvého boha
teologie mrtvého boha, radikální proud sekulární teol., která vznikla v 60. letech 20.st. na zákl. idejí D. Bonhoefera o úplném odtržení tradičních kř. náb. od souč. světa. Podle této doktríny je hl. povinností teol. uchopit zkušenost "smrti boha" (tj. fakt ignorance boží existence současným světem) v rovině tzv. ateistického křesťanství, popírajícího (na rozdíl od liberálnějších představitelů sekulární teol.) boha jako transcendentní bytost nacházející se "mimo svět", s nímž nemá nic společného. Proto je podle t. m. b. třeba nahradit víru oddaností Ježíši Kristovi, realizovanou v nezištné službě bližním.
