teokracie

teokracie [řec.], forma stát. zřízení, v níž církev a duchovenstvo soustřeďuje ve svých rukou duchovní i světskou moc. T. je charakteristická pro otrokářské a feud. státy, v 5.-1.st. př.n.l. existovala v Judeji. Typickou t. představuje papežský stát, ve světě islámu chalífáty. Ve 20. a 21. st. příkladem t. je Írán.