telemetrie
telemetrie, 1. biol. bezdrátový přenos měřených veličin na dálku. V lék. jde většinou o přenos EKG. Skládá se ze snímače, zesilovače, modulátoru, vysílače a přijímače. Vysílací část je miniaturní a je umístěna u vyšetřované osoby. T. dovoluje sledovat dané veličiny během normální životní aktivity. Používá se zejm. v prac. a tělovýchovném lékařství, v kosm. medicíně, ve fyziologii; 2. tech. viz dálkové měření. Odtud telemetrický - např. telemetrické měření apod.
