taverník
taverník [maď.< lat.], vysoký úředník ve feud. Uhrách; název odvozen od slovanského tovor (truhla), pův. pokladník panovníka. Jeho pravomoci podléhala mj. ražba mincí. Od 14.st. přední zemský a soudní úředník. Od pol. 15.st. spravoval skupinu král. svobodných měst, zvaných tavernická města (bylo jich pův. sedm, do 1848 dvacet osm; patřily k nim od počátku Bratislava, Trnava, Košice, Prešov a Bardejov). Uřad t. zrušen 1849.
