taran
taran [rus.< řec.], způsob let. zteče, při které stíhací letoun narazí do nepřátelského letounu, aby jej poškodil nebo zničil. První taran provedl ruský voj. letec P. N. Něstěrov 8. 9. 1914. Vyžaduje značnou odvahu. Obdobně může být t. uskutečněn tankem nebo lodí.
