talent
talent [lat.< řec.] 1. hm. jed. ant. a helénistického Řecka a Říma (327 g), počítána na 12 uncií; ve středověku početní jed. označující 240 kusů mincí; 2. endogenní struktura specifických vloh podmiňující rozvoj specifických schopností - předpokladů pro výjimečně úspěšné vykonávání určité konkrétní činnosti. Odtud talentová zkouška.