tónování
tónování, 1. fot. přeměna černého kovového stříbra na barevnou slouč. pomocí chem. tónovacích lázní. Používá se pro zesilování negativů nebo úpravu pozitivních obrazů (fotografií). Novější technologií lze černobílé negativy kopírovat na barevný pozitiv do žádaného tónu; 2. polygr. t. při tisku, zejm. v ofsetovém tisku, kdy byla narušena rovnováha mezi tiskovou barvou a množstvím vlhčící vody emulgací vody v barvě; projevuje se nežádoucím tiskem na netisknoucích místech.
