svrchovanost

svrchovanost, suverenita - nejvyšší moc státu nad jeho územím a nezávislost v mez. vztazích. Stát není omezen ničím jiným než suverénními právy jiných států, obecným mez. právem a dobrovolně převzatými mez. závazky. Svrchované státy mají rovná práva a povinnosti a jsou rovnými členy mez. společenství bez ohledu na hosp., spol., polit. či jiné rozdíly. Každý stát má právo svobodně si zvolit a rozvíjet své polit., spol., hosp. a kult. zřízení; územní celistvost a polit. nezávislost státu jsou neporušitelné. Svrchovaný stát disponuje svým státním územím a přír. zdroji. Suverenita státu jakožto polit. a práv. vlastnost není abstraktním pojmem, ale má vždy svou třídní povahu. Kromě státní s. existuje i princip nár. suverenity, jenž do mez. práva pronikl jako zásada sebeurčení národů, která je zakotvena v Chartě SN jako jedna ze zákl. zásad mez. práva.