svorníková výztuž
svorníková výztuž, hor. druh výztuže pro zajišťování důlních děl převážně v rudných dolech. Principem této výztuže je zakotvení svorníků v hornině a stažení s. v. tak, aby vznikl horninový nosník, který má větší únosnost, než je součet únosností jednotlivých vrstev horniny. S. v. se rozmisťují v řadách nebo šachovnicově a často se navzájem spojují ocelovými pásy, ocelovými lany nebo se podkládají drátěným pletivem. Délka svorníků je 1,2-l,8 m. Podle druhu a způsobu zakotvení jsou s. v.: a) s kotvenými hlavicemi, tj. s klínovou kotvou nebo rozpínací kotevní hlavicí. Svorníky jsou bodově zakotveny konci vývrtů; b) železobetonové, kde svorník zasunutý do vývrtu se utěsňuje rychle tuhnoucí cementovou maltou; c) lepené, kde se do skleněné ampule ve vývrtu, která obsahuje plasty, zarazí kotvicí svorník. Rozdrcením ampule se uvolní viskózní směs, která dobře přilne ke stěnám vývrtu a vytvoří s horninou pevný celek.
