svobodné zednářství
svobodné zednářství, (angl. Freemasonry) náb.-filoz. směr šířený zejm. na zač. 18.st. mezi aristokraticií ve Velké Británii. Projevil se ve vytváření tajných spol. svobodných zednářů (lóží), jejichž členové proklamovali "sjednocení lidí na zákl. bratrské lásky, vzájemné pomoci a věrnosti". Zednářské lóže byly budovány podle vzoru středověkých zednářských cechů, odkud byly přejaty i specifické obřady a další náležitosti. S. z. se pův. rozvíjelo jako forma volnomyšlenkářství v opozici k morálním principům oficiální církve, avšak časem se v něm prosadil trend k mysticismu a s. z. se stalo nástrojem boje proti materialismu a ateismu. Kř. církev s. z. odsoudila. V habsburském Rakousku bylo s. z. zakázáno Marií Terezií, Josef II. je však podporoval. V Čechách byla první zednářská lóže zal. 1733 v Praze (další později znovu v Praze, Klatovech, Brně a jinde), na Slovensku 1769 v Prešově (další později v Kremnici, Banské Bystrici, Bratislavě, Košicích). Během 2. svět. války byly zednářské lóže na území ČSR rozpuštěny. - V souč. je s. z. rozšířeno v četných zemích Evropy a Ameriky.
