suspenze
suspenze, 1. dočasný odklad; odročení; přerušení výkonu práv; 2. dočasné zbavení úřadu, zastavení výkonu funkce po čas vyšetřování nějakého provinění; odtud též sloveso suspendovat a někdy podst. jm. suspendace apod; 3. mez. právo při s. mezinárodní smlouva nezaniká, avšak její plnění je docasně přerušeno (např. v době války mezi válčícími stranami). Jakmile odpadne překážka, která způsobila s., smluvní práva a povinnosti nabývají znovu plné účinnosti; 4. zastavení placení pohledávky; 5. nápravný či pokutový círk. trest, kterým může postihnout kněze jeho círk. nadřízený. Suspenze může být úplná (zákaz výkonu úkonů vyplývajících z círk. postavení a kompetence suspendovaného), nebo částečná (zbavení kompetence či práva suspendovaného jen na určité úkony či zastávání určitého úřadu); 6. jaz. způsob krácení slov, při kterém se ponechávají jejich prvá nebo charakteristická písmena a zbytek písmen se vynechává; 7. chem. heterogenní systém obsahující částice pevné látky (průměr nad 1 109m) rozptýlené v kapalině.
