superego
superego [lat.], psychoanalytický pojem ozn. duševní instanci, projevující se vnitřně hodnotícím (schvalujícím, odměňujícím, zakazujícím, trestajícím) aspektem; podle strukturální (vrstvové) teorie S. Freuda nejvyšší oblast osobnosti, v níž se rozvíjí sebereflexe ve vztahu k vlastnímu jednání (,,nadjá"); regulující složka osobnosti a její motivace, interpretovatelná pouze v interakčním schématu s nižšími vrstvami ego a id. Přestože bývá superego též označováno jako svědomí, není s ním zcela totožné (svědomí je plně vědomý, s. více či méně nevědomý fenomén). Nevědomé složky s., vznikajícího vývojově zvnitřňováním ,,korektivního obrazu" rodičů v dětství, souvisejí s tendencí sebetrestání (interiorizace obrazu extrémně přísných rodičů např. vede k vytvoření patol. s., jež ovlivňuje vznik a průběh některých duševních poruch). Vědomé složky s. korespondují mj. s tzv. ego-ideálem, představujícím hodnotící složku osobnosti v rovině skutečného a ideálního, tj. v přání existujícího ,,já".
