asyrsko-babylónské náboženství
asyrsko-babylónské náboženství, náb. starověkých národů Mezopotámie, tj. Sumerů, Babylóňanů a Asyřanů. V náb. Sumerů převládaly kulty ochránců jednotlivých území, které byly okolo 2000 př.n.l. v souvislosti s upevněním jednotného despotického státu Sumeru a Akkadu spojeny v jeden panteon. Hl. trojice bohů byla An, Enki a Enlil. V době rozmachu Babylónie (18.st. př.n.l.) se stal hl. bohem Babylónu a tím i ústředním bohem říše Marduk (později zvaný též Baal). Obdobným bohem v Asýrii byl Aššur. V celé říši přikládán značný význam výkladům snů a věštbám; kněžstvo bylo hosp. i polit. význ. vrstvou.
