sukcese právo
sukcese [lat.] 1. právo nástupnictví do práv. postavení předchůdce, zejm. při dědění; rozlišuje se s. univerzální, při níž práv. nástupce vstupuje ve veškerá práva a povinnosti předchůdce (např. dědic nabývá majetek se všemi jeho aktivy a pasívy), a s. singulární, při níž se vstupuje pouze v určité právo či povinnost předchůdce (např. dědic nabývá na zákl. závěti vlastnictví jen k určité věci).
