sebevražda
sebevražda, suicidium - dobrovolné ukončení života v důsledku psychických poruch, zejm. depresívního charakteru, při nichž se obyčejně uplatňuje tzv. zkratové nebo demonstrativní jednání. Osoba spáchající s. je sebevrah, sebevražedkyně. Někdy může dojít k s. i u psychicky zdravých lidí (tzv. bilanční s.). - Z psychol. hlediska je s. činem, který je důsledkem působení autodestruktivních pohnutek v motivační struktuře člověka. Představuje destruktivní završení silných afektivně hodnotících tlaků, které urychlují v rámci sebepojetí jedince, svíraného pod vlivem subj. i obj. faktorů stále pevněji v projektivním prostoru bezmoci a bezvýchodnosti, konečnou, tj. akční fázi obrácení agresivity a nepřátelství proti sobě samému. V kontextu dynamické psychol. bývá s. též interpretována jako fiktivní msta na okolí, pramenící z hlubinně determinovaných postojů subjektu vůči jeho specifickým částem (situacím, osobám). Složité, nejednotné a často protichůdné názory na příčiny a podstatu s. v ideal. rovině demonstrují protiklady kř. etiky (s. jako tabuizovaný čin) a existenciální filoz. (s. jako poslední svobodná možnost volby).
