suchá jehla
suchá jehla, um. graf. technika tisku z hloubky; obraz vyrýván jehlou, hrotem diamantu nebo pilníčkem do měděné nebo zinkové matrice, z níž se neodstraňuje grádek (tj. tenký drátek vyrytého materiálu po stranách ryté čáry), aby barva v něm zachycená změkčila linii a vytvářela malebný tón. Tech. rozšířená hl. od 17.st. (Rembrandt), někdy kombinovaná s jinou tech. (např. barevnou akvatintou).
