subjekt obecně
subjekt, 1. jaz. a kniž jednotlivec, jednice, činitel, nositel zážitků, vlastností (opakem je objekt - předmět činnosti, zájmu, poznání); 2. právo s. soudního, právního konání či jednáí, účastník právního vztahu; 3. ekon. a účet. daňový s., ekonomický s.; 4. jaz. podmět, základní větný člen vyjádřený obv. podst. jménem n. neurčitým slovesneným tvarem a který spolu s přísudkem (sloveso) tvoří primární větnou dvojici spojenou vztahem predikace; 5. hud. nosné téma v polyfonní skladbě. Odtud subjektový - jaz. podmětový.
