strategie rostlin
strategie rostlin, soubor dědičně zakódovaných strukturálních a funkčních vlastností, které uvažovanému druhu umožňují úspěšně se prosadit v ekosystému, tj. optimálně využívat materiálové a energetické zdroje a obstát v konkurenci sousedních populací. V rostl. říši se rozlišují tři zákl. typy s. r.: C-strategii (z angl. competitive, konkurenční) mají rostliny se silnou konkurenční schopností, která vychází z tvorby objemné biomasy, např. ovsík vyvýšený, kopřiva dvoudomá, hasivka orličí; R-strategii (z angl. ruderal, ruderální) mají rostliny bohatě plodné, rychle klíčící a rostoucí, ale s nevelkou biomasou, např. lipnice roční, ptačinec prostřední, heřmánkovec přímořský; S-strategií (z angl. stress) se vyznačují druhy fyziol. odolné vůči stresům, mrazu, suchu a zastínění, např. některé druhy tučnolistých rostlin, metlička křivolaká.