stare decisis

stare decisis [stá- décízís. lat. setrvati při rozhodnutém], zásada anglo-amer. práva, v souladu s níž je soud vázán při svém rozhodování těmi soudními rozhodnutími, jež mají jakožto precedenty povahu pramene práva; výjimku ze zásady s. d. tvoří v angl. právu rozhodování Sněmovny lordů, která od 1966 není vázána svými rozhodnutími a může tak jako nejvyšší soud měnit precedenty pro všechny angl. soudy.